Historie města, památky
Zapsali se do dějin Chodova
Chodov kostel
CHODOV jak jej (ne)znate
Porcelánky v Chodově
Chodov objektivem času
Hornický CHODOV - Hornické město OELSNITZ/ERZGEBIRGE
Chodov od kalamáře k počítači
Kostel sv. Vavřince CHODOV
Kulturní památky CHODOV
Zaniklá místa CHODOV - Zaniklá místa OELSNITZ/ERZGEBIRGE
Brožura Waldsassen - Chodov

Z historie města Chodova

Mezi Karlovými Vary a Sokolovem leží město Chodov, jehož kořeny sahají až do 12. století. Na území regionu Sokolovska patří k místům s nejstaršími historicky doloženými počátky. Velký rozkvět Chodova spadá do období, kdy město bylo součástí pozemkového majetku cisterciáckého kláštera ve Waldsassenu. Tento klášter se významně podílel na organizaci německé kolonizace, která v průběhu 12. a 13. století položila základy po dlouhá staletí stabilizované etnické skladby zdejšího osídlení.

budoucno

Historická pohlednice - Chodov budoucnosti

V polovině 14. století přešel Chodov do držení šlechty. V procesu drobení feudálního vlastnictví došlo k rozdělení kdysi jednotné správy chodovského statku na dva díly a vytvoření samostatných lokalit Dolního a Horního Chodova. Ty se se svými vlastníky i obyvateli staly částmi složité lenní soustavy loketského hradu, jež trvala až do doby třicetileté války.

CHODOV_1914

Tehdy se podařilo rozdělený Chodov v majetku rodu Plankenheimů přechodně sjednotit. Z jejich období je zachována převážná většina stavebně historických památek, mezi kterými vyniká barokní kostel sv. Vavřince, vybudovaný v letech 1725-1733.
Původní zemědělský charakter Chodova se výrazně proměnil v procesu industrializace, využívajícím bohatá nerostná ložiska, zejména uhlí a keramických hlín, v okolí Chodova. Od konce 18. století se zde rozvíjela těžba hnědého uhlí a roku 1811 byla zahájena výroba porcelánu, která přetrvala dodnes. K dalšímu rozvoji města přispělo také strojírenství, stavební výroba a sklářství.

hist2

Ekonomický rozvoj celé oblasti byl impulsem přeměny Chodova v průmyslové město. Předcházelo jí v dubnu 1869 správní spojení obcí Dolní a Horní Chodov v jeden celek a prohlášení nové obce za městys. Rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z 30. září 1894 byl Chodov povýšen na město. Brzy nato byl císařem Františkem Josefem I. městu udělen jako symbol znak města. Do počátku 20. století vyrostl Chodov v ekonomické středisko průmyslové oblasti mezi Sokolovem a Karlovými Vary s bohatým společenským a kulturním životem.

Důsledky druhé světové války přinesly změny ve složení obyvatelstva Chodova. Na místo vystěhovalé většiny německých obyvatel sem přišli lidé české, slovenské i dalších národností, aby se podíleli na rozvoji základů moderního města. Tvář města značně změnila panelová výstavba, která byla v 50. a 60. letech rychlým řešením potřeby bytů pro příliv pracovních sil do nově vzniklého strojírenského závodu Chodos a do Palivového kombinátu Vřesová.

hist3

Tento rychlý růst města přinesl nejen podmínky pro jeho rozvoj, ale také řadu problémů, které se daří postupně řešit demokratickému vedení města. Za dobu od prvních svobodných komunálních voleb v roce 1990 jsou již patrné výsledky, mezi nimiž nelze opomenout výstavbu nové budovy radnice (1997), malometrážních bytů na Železném dvoře (2001), rekonstrukci Staroměstské ulice (2002), bytového domu v Nerudově ulici (2003) či výstavbu moderní sportovní haly (2012). Rekonstrukcemi či generálními opravami procházejí postupně také budovy škol a školských zařízení, město investuje i do sociálních, zdravotních a sportovních zařízení.

Stitched Panorama

Současný Chodov se 14 500 obyvatel má všechny předpoklady pro navázání na své historické úspěchy a tradice, je nejen důležitou dopravní křižovatkou, ale i dynamickým městem s plány, ve kterých pamatuje na obyvatele města i návštěvníky.

Historii města Chodov studuje Miloš Bělohlávek, který na svém blogu prezentuje vlastní překlady záznamů z kronik města a sbírku historických snímků a pohlednic. Rádi na tento jeho blog odkazujeme: chodauer.blogspot.cz

 

Znak města

logo

Ke spojení dvou vsí – Dolního a Horního Chodova v jedno městečko došlo 28. dubna 1869 na základně císařského rozhodnutí, které zřídilo jednotnou obec Chodov a zároveň ji povýšilo na městys.
Díky velkému průmyslovému rozvoji a hospodářskému růstu byl Chodov dne 31. září 1894 povýšen na město a 3. června 1895 mu císař František Josef I. udělil městský znak. Znakové privilegium bylo sepsáno ve Vídni německy a podrobně znak popisovalo. Originál znakového privilegia se nezachoval, jen jeho text v opisech a v kronice města, uložený v současnosti ve Státním okresním archivu v Jindřichovicích.

Znak města Chodov je typickým příkladem městského znaku ve formách z konce 19. stol., který se odvolává na velký rozvoj místního průmyslu a obory zaměstnávající obyvatelstvo.
V prvním poli vyjadřoval hornický znak nad pahorkem velký rozvoj hornictví v obvodu města i v okolí ve druhé polovině 19. stol.
Žitné snopy ve druhém poli znaku připomínaly zašlou slávu zemědělství v minulých staletích, kdy bylo jediným zdrojem obživy obyvatel. V době udělení znaku r. 1895 už zemědělská činnost v obvodu města prakticky neexistovala.
Třetí pole se stříbrným antickým džbánem připomínalo, že ve dvou porcelánkách (Haas & Czjzek – založena r. 1811 a firma Richter, Fenkl & Hanh – založena r. 1883) pracovaly stovky obyvatel města.
Podobně čtvrté pole znaku připomínalo, že v Chodově byla založena roku 1883 strojírenská továrna a slévárna na výrobu důlních zařízení a strojů Karel Gasch a v r. 1892 další strojírenský podnik Josef Gerstner, který se specializoval na výrobu transportních, především důlních zařízení a stavebních železných konstrukcí. Zároveň okřídlené železniční kolo vyjadřovalo fakt, že na území města byla zřízena Buštěhradskou dráhou už v roce 1870 železniční stanice (železniční úsek Buštěhradské dráhy mezi Karlovými Vary Chebem byl otevřen 19. září 1870). V r. 1882 byla v Chodově napojena lokální železnice Chodov – Nejdek.
A posledním symbolem je srdeční štítek ve středu znaku. Je na něm zobrazen palisádový plot s příčným trámkem nahoře. Jedná se o variantu rodového znaku šlechtických vlastníků Plankenheimů, jímž patřil Horní i Dolní Chodov v letech 1644–1732. Kolem celého štítu je ozdobné arabské orámování a na něm zděná hradební koruna se čtyřmi stínkami a třemi prolukami.

 

Památky ve městě

Kostel sv. Vavřince

Chodov_2011-5 (7)

Byl vystavěn v letech 1725-1733 ve vrcholně barokním slohu stavitelem Wolfangem Braunbockem. Kostel je jednolodní a skládá se ze tří klenebních polí. Na hlavní loď navazuje čtvercový presbytář se zakulacenou čelní stěnou. Freska v klenbě jeho kopule, z roku 1733, je prací hornoslavkovského malíře Eliase Dollhopfa a znázorňuje Nanebevzetí Panny Marie.

Na západní straně lodi navazuje Kaple sv. Kříže. Horní polovině kostela dominují okna vyplněná vitrážemi. Po obou stěnách je interiér zdoben 14 obrazy s tematikou křížové cesty. Vnější rozměry stavby: délka 47 m, šířka 19 m a výška věže 37 m. Hlavní oltář byl pořízen při opravě kostela r. 1835. Oltářní obraz se sv. Vavřincem namaloval Maur Fuchs z Tirschenreuthu, truhlářské práce provedl J. Fischer z Lokte. Z původních varhan z roku 1848 chebského stavitele Ignáce Müllera se zachovalo jen několik částí – faldový měch, vzduchovody, přední část skříně a asi 60 % píšťal. V roce 1943 byly přestavěny firmou Keller ze Selbu.Ve věži kostela odměřuje čas Chodovákům dnes již elektrický hodinový stroj. Z původního hodinového stroje se dochovaly pouze dva bronzové gongy, prohlášené za kulturní památku a umístěné v síni historie města. Na přelomu milenia byl kostel ve velice zanedbaném stavu, zatékalo do něj a vnější omítky opadávaly i s kusy zdiva. Jelikož nebylo v silách chodovské římsko-katolické farnosti zajistit potřebné finance na jeho generální opravu, došlo v závěru roku 2005 k dohodě, na jejímž základě byl kostel sv. Vavřince převeden do majetku města Chodov. Město Chodov realizovalo rozsáhlou opravu kostela od května do listopadu roku 2006. Při ní byla zejména rekonstruována střecha, byly opraveny vnější omítky, vitráže oken a kamenné prvky, včetně vstupního schodiště a také byly vyměněny či repasovány všechny dveře. Do kostela bylo také nainstalováno moderní zabezpečovací zařízení. Vedení města se rozhodlo zanechat o této rozsáhlé opravě kostela zprávu budoucím generacím. Do kovového pouzdra byly vloženy informace o rozsahu oprav kostela a varhan, výpis z katastru nemovitostí a fotodokumentace, aktuální vydání deníků Sokolovský deník a Mladá fronta Dnes a říjnové vydání Zpravodaje města Chodova. K tomuto „papírovému“ poselství byly vždy po jednom kusu přidány všechny aktuální české mince. Schránka s poselstvím byla vložena do podstavce kříže na kostelní věži.Po opravě byl kostel znovuvysvěcen biskupem plzeňským, Mons. Františkem Radovským. Kostel, který nepřestal plnit svou sakrální funkci, je dnes také místem pro setkávání při koncertech různých žánrů i při dalších kulturních akcích.


Mariánský sloup

ChodovBarokní plastika pochází z roku 1675, je tvořena hranolovým podstavcem s masivní patkou, na němž spočívá korintský sloup nesoucí plastiku P. Marie. V 90. letech minulého století byla původní soška odcizena a sloup poškozen. Podle fotografií byla zhotovena kopie sochy a dřík prošel restaurací. Mariánský sloup se nachází na náměstí Staroměstské ulice.


Boží muka

bozi_muka_m

Stojí v blízkosti kostela sv. Vavřince, tvořena pískovcovým hranolovitým podstavcem, na němž spočívá toskánský sloupek s bohatě profilovanou římsou. Jedná se o pozdně renesanční památku z roku 1672, kterou nechal vybudovat Johann Wilhelm von Planckenheime. Na vrcholu je osazen kovový kříž s kovovými volutami u paty. Na přední straně podstavce je vytesán nápis: AD GLORIAM DEI FIERI FECIT IOHANN WILHELMB VON PLANCKENHEIME. Pod nápisem je vročení ANNO 1672. Na zadní straně je sokl zdoben reliéfním erbem rodu Plankenheimů a na bočních stranách diamantovým dekorem. V roce 2011 byla památka, s využitím příspěvku Evropské unie, restaurována.


Socha sv. Šebestiána

Chodov

Pozdně barokní plastika bez dobového určení je tvořena žulovou sochou světce, přivázaného ke stromu a proťatého pěti šípy z pozlaceného bronzu. Nachází se poblíž kostela sv. Vavřince u vchodu na hřbitov.

 


Památník k uctění obětí válek

obeti_valek_mNení zařazen mezi kulturní památky, patří však k historii města. Poprvé byl odhalen v roce 1898 jako památník k uctění obětí válek a k 50. výročí korunovace císaře Františka Josefa I. Po nalezení dochovaných částí byl pomník podle dobových fotografií zrestaurován a znovu odhalen v roce 1998. Nachází se v Městském parku.

 

 


Historické domy na Staroměstské ulici
Dům č.p. 18 je rohový dům se zdobeným vchodem využívaný Policií ČR v Chodově. Nechal jej postavit v roce 1905 Eduard Kronberger. Dříve v něm byla prodejna obuvi a kožené galanterie.
Dům č.p. 25 nechal postavit v roce 1908 obchodník Max Heller. Od roku 1945 zde sídlí státní, dnes Česká spořitelna.
Dům č.p. 55 je krásný rohový dům se znakem Aeskulapa na střeše. Chodovští občané ho znají jako lékárnu „U zlatého kříže“. Dům nechal postavit lékárník Hugo Hammerschmid v roce 1911. V 70. letech minulého století prošel dům rekonstrukcí a dnes v něm sídlí Městská knihovna.
Dům č.p. 336 je zřejmě nejstarším domem na Staroměstské ulici. V roce 1897 byl vystavěn Franzem Chrástkem, v roce 1928 jej nechal přestavět zubní technik Josef Lohwasser.
Dům č.p. 347 byl postaven v roce 1899 Rudolfem Dürrschmidtem. Nyní v něm najdeme prodejnu optiky.
Dům č.p. 377 je dům u břehu potoka, v jehož přízemí se dnes nachází Česká pojišťovna a kadeřnictví. Byl postaven v roce 1924 zlatníkem Ernstem Riegerem.
Dům č.p. 378 je rovněž rohový dům s prodejnou masa a uzenin. Postavil jej v roce 1924 řezník Franz Schunk. Tento dům byl vždy využíván jako řeznictví. Nyní je zde prodejna smíšeného zboží.
Dům č.p. 39 postaven jako Dívčí škola  a ta zde byla do roku 1898. Potom až do roku 1998 složil tento dům  správě města Chodova. Po rozsáhlé rekonstrukci vznikly v 1. patře této budově komerční prostory, v přízemí provozuje svoji činnost turistické informační centrum a ve druhém patře jsou výstavní prostory – Galerie u Vavřince.